Vsechno to silenstvi zacalo priblizne pred dvema mesici, kdyz jsem se bavil s kamaradem Markem na tema nocnich orientacnich her, ktere se kazdorocne konaji v Praze a okoli. Od prvni myslenky byl jen maly krok k silenemu napadu sestavit tym PETICLENNE KVARTETO a od sileneho napadu byl jen krucek k jeho realizaci. Inu stalo se, ze jsem stal v patek 11. kvetna v 17 hodin v Hostivari nedaleko Botice spolu se skupinkou dalsich asi 100 prihlasenych lidi - silencu (38 tymu o 3 clenech) a nevedel presne, co me ceka. Byl to nas prvni start a byl jsem trochu vydesen, kdyz jsem videl vybavu okolnich skupinek (karimatky, spacaky, celovky, profesionalni baterky, atd.), k dokonalosti uz chybely jen uvazky a karabiny. Od poradatelu jsme dostali zadani ve forme balicku fotek, ocislovanych zalepenych obalek s ukoly, jedny mariasove karty (bohuzel na marias tu noc skutecne nedoslo) a Studna 2007 mohla zacit. Dochvilnost neni v patek odpoledne nase silna stranka a proto byla hra odstartovana v 17:27, ale my jsme vyrazeli za prvni sifrou o dobrou hodinu pozdeji. Mapa, buzola, prvni vylustena sifra "ROKYTKA" a prvni cilova stanice znela hraz koupaliste v Ricanech. Vyrazili jsme tedy smerem na nadrazi Hostivar a o nekolik minut pozdeji jsme jiz stali ve vlaku smerem do Rican a laskovali s pruvodci, jak velkou nam da slevu (33% nam prislo jako slusny vysledek). Hodinky ukaziji 19:45, slunce pomalu zapada za ricanskou vodni nadrz a
my jsme si obednavali v mistni hospode posledni pivo toho dne, tusili jsme moc dobre, ze dalsi setkani s civilizaci nas ceka az druhy den rano. Prvni sifra nebyla zrovna hrackou a po hodine a pul uz jsme za temer uplne tmy smerovali do lesu smerem na Strasin. Najit stary vodojem v lese za tmy, kterou kolega z "konkurenciho" druzstva oznacil lakonicky "jak v prdeli ledniho medveda", neni zrovna legrace. Jeste nebylo pul desate a my jsme konecne meli nas vytouzeny vodojem pred sebou. Kratke vylusteni osmismerky, jedno kokuro (specialni forma sudoku) a jiz vychazime smerem azimut 99 stupnu na dalsi stanoviste nedaleko Mukarova - prekvapive opet cela cesta vede lesem cernym jak sance, ze dojdeme az do cile. Hodiny ukazuji 18 minut po pulnoci a my vyrazime na dalsi stanoviste v Mukarove na namesti, potkavame skupinku mistnich opilcu, ale hospodsky uz nam tady dnes nic nenaleje. Teplota pomalu klesa a my se vydavame smerem k pamatnemu kameni za obci Lounovice. Uloha, ktera v prvni fazi vypadala jako legrace, se kapku komplikuje a na dalsi stanoviste - kovarna pod Kamenkou - dorazime az ve 3:30. V tu chvili
jsme jeste netusili, ze tady zacne teprve skutecne peklo. Pahorek uprosted lesa, tma jako v pytli, prichazi unava, teplota taky uz neni zdaleka tak prijemna a v okoli 500 metru tusime asi 15 dalsich skupinek, ktere se snazi rozlustit sifru z dejin mistniho kraje. Po hodine a pul trapeni prichazi SMS s ferovou nabidkou od organizatoru, ze za dalsich 5 trestnych bodu muzeme ziskat dalsi napovedu. V tu chvili jiz ale za drobne spoluprace s kolegy z druheho tymu zdarne dochazime k vysledku - Voderadske buciny, pomnik u svateho Jana - no konecne po 2,5 hodinach trapeni. Kdyz jsme prezili toto, tak uz cokoliv. Na hodinkach vidime 5:59 a my stojime pred pomnikem sv. Jana uprosted Voderadskych bucin a resime prvni ranni ulohu. Slunce vychazi, ptaci rvou jako kravy, padla dalsi runda Redbullu a
jdeme dal. Presne v 8 hodin nas ceka lehka zrada. V instrukcich bylo jasne napsano, ze zavod se jde podle mapy KCT z roku 2006, my bohuzel mame mapu z roku 2002, ve ktere chybi jedna znacka. Prave ta, ktera je vysledkem dalsiho ukolu. Sifra vysla natolik jasne, ze jsme dobre vydedukovali, ze chyba je v mape a ne v nas a po kratke konzultaci s prave prochazejici druzinou vyrazime smerem k vetrne elektrarne v obci Zvanovice. Posledni opravdova lustitelska perlicka nas ceka na louce pod vetrnou elektrarnou, po hodine lusteni ale vime, ze spravna cesta vede pres Vlci horu. Presne v 11 hodin dorazime na Vlci horu a ve velkem spechu
se poustime do lusteni posledni sifry. Vime, moc dobre, ze hra konci presne ve 12 hodin, v tu chvili jeste nevime kde. Po 20 minutach vyrazime na posledni cestu smer Mnichovice - kostel. Celou noc jsme si libovali, ze nam vychazi skvele pocasi, a proto pul hodiny pred koncem prichazi temer tropicka boure, blato, proudy vody a nemame na sobe uz suchy ani kus obleceni. Zvony na vezi zrovna odbiji prave poledne, kdyz vybihame na namesti v Mnichovicich. Zda se to byt neuveritelne, ale ziskavame posledni 4 trestne body a s celkovym skore 16 trestnych bodu koncime na uzasnem 16. miste. Puvodnim cilem bylo ziskat alespon 2 sifry a dostat se tak na 3. stanoviste. To, ze budeme druhy den v poledne na stanovisti cislo 13 a za sebou zhruba 30 kilometru nocni bojovky, by nas ani ve snu nenapadlo. Co dodat? Sejdeme se tu snad zase za rok, diky Jitko, diky Marku, bylo to super. Pokud se chcete pridat, podivejte se na
http://studna.zizkov.org.
hmm, tak to muselo byt super. Malem jsme se tam potkali, dva dny pred startem jsem to musel zrusit, kazdopadne pokud budete chtit jednoho vola z Brandejsa do tymu, tak v listopadu v Brne :-))) Marek S.
Posted by: Maras | 05/22/2007 at 12:48 AM
Tak to bude super, Marek B. uz se moc tesi na Tmou do Brna. Kdo chce kam, pomozme mu tam :)
Posted by: Petr Kasa | 05/22/2007 at 03:30 AM